Společnost fyzických osob (sdružení bez právní subjektivity)

Sdružení osob bez právní subjektivity dříve - Společnost (fyzických osob) nyní - Daňová evidence Společnosti a daň z příjmů - Společnost fyzických osob a DPH - Zákaz konkurence - Rozhodování - Správa společnosti - Dluhy se také dělí stejně - Zánik společnosti - Zákon -

Sdružení osob bez právní subjektivity dříve

"Sdružení osob bez právní subjektivity" bylo roku 2014 nahrazeno pojmem "Společnost" novým občanským zákoníkem.

Společnost (fyzických osob) nyní

Dvě nebo více osob se může smlouvou sdružit do Společnosti za společným účelem činnosti nebo věci. Smlouva nemusí být písemná, ale bude-li se vkládat majetek, je třeba všemi společníky podepsaný soupis vkladů. Ať už jde o majetek movitý či nemovitý, peníze nebo dokonce veškeré jmění společníka, vlastněné v době účinnosti smlouvy.

Pokud se společník zaváže přispět společnému účelu pouze činností a ne majetkem, má právo na podíl ze zisku a na užívání vložených věcí, ale není spoluvlastník. Pokud si společníci ujednají, co má být do společnosti vloženo, přispějí pak rovným dílem. Pokud si společníci ve smlouvě neurčí poměr podílu na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou pak podíly společníků stejné. O dosažení společného účelu se společníci přičiňují osobně a stejnou měrou.

Daňová evidence Společnosti a daň z příjmů

Společnost nemá právní subjektivitu a není poplatníkem daně z příjmů, daň z příjmů přiznávají a platí jen přímo jednotliví společníci.

Pro vedení společné daňové evidence si společníci mohou určit někoho jako pověřeného správce, ten vede společné příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Příjmy a výdaje rozdělí po konci roku mezi společníky dohodnutým způsobem vyplývajícím z jejich smlouvy. Každý společník si svůj díl příjmů a výdajů zahrne do své vlastní evidence pro daň z příjmů.

Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů může každý společník místo skutečných výdajů uplatnit paušální výdaje procentem z příjmů - ale jen tehdy, když si společnost dělí výdaje stejným poměrem jako příjmy. Pokud si příjmy a výdaje dělí jiným poměrem, musí si každý společník uplatnit výdaje ve svém daňovém přiznání v prokázané výši.

Pokud jeden (či více) ze společníků vede podvojné účetnictví, musejí vést podvojné účetnictví i všichni ostatní společníci. Po skončení roku zahrnou podíl převedených nákladů a výnosů do svého účetnictví.

Společnost fyzických osob a DPH

Společníci společnosti mohou být plátci DPH i neplátci. Obrat pro svoji případnou povinnou registraci k DPH si zjišťuje každý společník samostatně. Započítává jenom obrat, který osobně dosáhne v rámci společnosti plus obrat, který dosáhne mimo společnost.

Pokud se společník stane plátcem DPH, vede si evidenci pro účely DPH sám za sebe a sám za sebe podává přiznání k DPH a kontrolní hlášení (případně další různá hlášení).

(V praxi je to složitější, protože společníci vystupují vůči zákazníkovi společně jako společnost, ale fakturuje jen jeden a pak si ta plnění vzájemně přefakturovávají. Přefakturace slouží ale jen pro účely DPH, aby mohl každý sám za sebe podat přiznání a kontrolní hlášení, ale nikoliv pro účely daně z příjmů. U daně z příjmů se postupuje podle společenské smlouvy. Účetní označují vedení účetnictví společnosti za "pěkný guláš" a neradi to dělají.)

Zákaz konkurence

Bez souhlasu ostatních společníků nemůže společník konat nic, co má vzhledem ke společnému účelu konkurenční povahu. Pokud by tak činil, společníci se mohou domáhat soudně zdržení se takového jednání, ale i prohlášení jeho jednání za jednání společnosti a vydání získané odměny, nebo také náhrady způsobené škody.

Rozhodování

Společnost rozhoduje většinou hlasů, přitom každý ze společníků má jeden hlas. Pokud se ale rozhoduje o  změně společenské smlouvy, ta musí být přijata jednomyslně.

Správa společnosti

Správu společnosti (a vedení evidencí) může konat určený společník nebo třeba víc společníků, nebo třetí pověřená osoba. Pokud si společníci správu nerozdělí, jednají v běžných záležitostech samostatně.

Společníci, kteří nebyli pověřeni správou společnosti, mohou kontrolovat stav společnosti - vyžádat si evidenci či účetnictví a jiné doklady.

Dluhy se také dělí stejně

Kdyby se společnost zadlužila, společníci zodpovídají věřitelům společně a nerozdílně.

Zánik společnosti

Společník může ze společnosti vystoupit, ale ne v době pro společnost nevhodné, nebo pokud by způsobil ostatním újmu (to neplatí pro vážné důvody).

Společník může být i vyloučen, pokud:

• poruší povinnosti ze smlouvy podstatným způsobem,
• bylo o jeho majetku zahájeno insolvenční řízení na jeho návrh,
• přistoupil k návrhu na zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší jeho úpadek nebo hrozící úpadek, 
• bylo o úpadku společníka rozhodnuto.

Po zániku členství společnost společníkovi vyúčtuje a vydá vše, co mu náleží a vyplatí podíl na majetku.

Zákon či smlouva řeší i případné úmrtí společníka - vypořádacím podílem nebo vstupem dědice do společnosti.

Zákon

Podrobněji viz §2716 a násl. občanského zákona.